Jdi na obsah Jdi na menu

Co o nás napsali - Sdružení Tereza

21. 5. 2009

Dosti netradiční Ekoškola

V Horšovském Týně vystupujeme z autobusu a pokračujeme pěšky podél potoka do Mašovic. Blížíme se k vesele pomalované budově bývalé zemědělské usedlosti, před kterou se vyhřívá kočka. Rozhlížíme se, jestli neuvidíme také bílého chlupáče Arta, kterého jsme viděli na webových stránkách soukromé základní školy Adélka, která sídlí právě v této usedlosti. Škola žádá o mezinárodní titul Ekoškola, a proto jsme se přijeli na ni podívat a pohovořit si s jejími žáky a učiteli. 

 Stojíme za vraty, kterými vidíme na dvorek. Je zřejmě přestávka, na klouzačce řádí děti. Otevřít nám přichází ředitel školy, pan Halík. Audit školy začínáme rozhovorem  s panem ředitelem na dvoře školy. Dvorek je obehnaný dřevěným plotem, za kterým se pasou ovce a kozy. Naše otázky se samozřejmě týkají programu Ekoškola. Školu navštěvuje celkem 30 žáků, je integrovanou školou, chodí do ní děti zdravé i děti s postižením. Pro některé rodiče je kritériem přihlášení dětí do školy její environmentální zaměření. Náplní předmětu Ajeto jsou praktické činnosti, například péče o jabloně, které patří ke škole. V předmětu chovatelství a  včelařství se děti  starají o psy, kočky, kozy a ovce a tři roje včel, které bydlí v úlu jablečného sadu. Pozorováním a péčí o školní zvířata se žáci přirozeně dozvídají mnoho informací o jejich životě a chování. Chodí často do přírody, kde Ekotým si připravuje stanoviště s tématy Odpady, Energie, Voda a Prostředí pro ostatní děti ze školy. Na výlety a exkurze jezdí děti školním minibusem poháněným na použitý olej z fritovacích hrnců, který je škole dodáván z okolních jídelen a restaurací. Do školy chodí celkem 30 žáků. Ekotým tvoří žáci 6. 8. a 9. třídy (sedmáky momentálně škola nemá). Postupně hovoříme s členy Ekotýmu. Matěj má na starosti elektřinu, denně zapisuje spotřebu. Mezi důležitá zjištění patří vysoká spotřeba elektřiny akumulačních kamen, která jsou ve výtvarném ateliéru. Škola po tomto zjištění provoz kamen omezila. Odpady má na starosti Radek, dohlíží na správné třídění papíru, plastů, baterií, tetrapaků, hliníku a bioodpadu. Expertem přes vodu je Martin. Konzultujeme s ním ekologicky šetrné úklidové prostředky. Martin přináší tabulku, kde zanesl zkušenosti školy s různými ekologicky šetrnými úklidovými prostředky. Je zodpovědný za měření kvality vody, kterou škola odebírá ze své studně. Vodu je třeba upravovat a každé čtvrtletí posílat na laboratorní testy, zda jsou hodnoty v pořádku. Od Martina se dozvídáme, že škola má vlastní čističku. Děti již vodou neplýtvají. Na kvalitu prostředí ve škole dohlíží Adélka. Škola je barevná uvnitř i zvenku, na podlahách tříd, kde se učí několik ročníků dohromady, jsou koberce. Hodiny výtvarné výchovy probíhají ve výtvarném ateliéru, kde děti tvoří a výrobky si zdobí třídy. Každoročně pořádají výstavu ke Dni Země v Domažlicích a Horšovském Týně. Honza je zodpovědný za informování a spolupráci. Školní nástěnka v této malé škole má okrajovou funkci. Zato každé čtrteční ráno v ranním kroužku, tzv. ledascu se členové Ekotýmu střídají a seznamují spolužáky s novinkami z Ekoškoly. Informace o Ekoškole jsou dále šířeny prostřednictvím školního časopisu Školistek a při rodičovských schůzkách. O Ekoškole vyšly také dva články v Horšovskotýnském zpravodaji.

Jako na každé auditorské návštěvě hovoříme nejen s Ekotýmem, ale i s ostatními žáky ze školy. Zjišťujeme, zda děti minimalizují odpad a zda umí odpad třídit, jak šetří energií a vodou, co si myslí o Ekoškole. Odpovědi některých žáků jsou velmi svérázné. „Co děláte na škole s bioodpadem? Kam například vyhodíš ohryzek od jablka?“ ptám se malého žáčka z prvního stupně. „Nikam, dám ho přece kozám!“ zní odpověď.

Z auditu odcházíme nadšeni. Žáci a učitelé v této škole se k životnímu prostředí chovají opravdu zodpovědně.

 

Olga Lyžbická